Původ

Kapavka je pohlavně přenosné onemocnění, jehož výskyt je poměrně častý hlavně u mladších lidí. Jde o nakažlivé onemocnění, které bylo rozšířené už v období před 5000 roky. Způsobuje ji bakterie s názvem Neisseria gonnorhoeae nebo také gonokok. Objevil ji Albert Neisser, dermatovenerolog německého původu, v roce 1879.

Bakterie je náročná na prostředí a nesnáší chlad, sucho, proto se její přenos děje prostřednictvím pohlavního styku. Mimo tělo hostitele nepřežije. Kapavka nejčastěji postihuje močově-pohlavní ústrojí nebo konečník. Vyskytuje se často zejména u homosexuálů, kde se projevuje svrběním, případně zarudnutím. Kapavka se může objevit i na očních spojivkách nebo zarudnutím hltanu při přenosu infekce ústy. Druhotně mohou být postižené také klouby, kosti nebo srdce.

Výskyt

Onemocnění je rozšířené celosvětově. Postihuje obě pohlaví bez rozdílu věku s vyšším výskytem u sexuálně aktivní části populace. V Československu zaznamenala vysoký výskyt v letech 1967–1987, kdy byl počet onemocněných přibližně 2 200 až 3 400 ročně. V dalších letech došlo k jejímu výraznému poklesu. V roce 2010 bylo hlášených 126, v roce 2011 146 onemocnění. Výskyt kapavky je také sezónní záležitostí a souvisí s obdobím zvýšené turistiky, s poskytováním nechráněných sexuálních služeb apod.

Při neléčeném stavu a dalším šíření pohlavními cestami se může onemocnění rozšířit jako zánět prostaty nebo nadvarlat. V tom nejhorším případě může způsobit neplodnost. Zánět prostaty se projevuje bolestmi při močení, při stolici, bolestivou erekcí nebo polucí, tedy samovolným výronem semene v noci. Zánět nadvarlat doprovází bolestivé zduření nadvarlat spolu se zrudnutím šourku. Příznaky někdy nemusí být moc nápadné, proto jim věnujte pozornost, l když se objeví v jen mírné formě.

U žen se onemocnění projeví nejčastěji po 2 až 8 dnech. Kapavka může postihovat vnější část krčku dělohy – tehdy se u pacientek objeví hnisavý hlenovitý výtok. V případě postižené močové trubice se vyskytuje pálení při močení, nutkání k močení, páchnoucí výtok z pochvy a krvácení mimo menstruaci. Nákaza se šíří dál, zánět potom napadá vejcovody nebo i vaječníky. Při šíření zánětu mohou ženy pociťovat nevolnost nebo zvracet. Následkem zánětu může být tvorba srůstů, které způsobí neprůchodnost vejcovodů a s tím související neplodnost, když žena není schopná otěhotnět nebo plod donosit. Některé infekce u žen probíhají bez příznaků, proto si mnohé z nich neuvědomují, že jsou nakažené.

Kapavka se dá přenést také orálním stykem. Infekce se může přenést z nakaženého partnera až do vašeho hltanu. V případě diagnostiky gonokoků v ústní dutině nepostačuje klasický výtěr mandlí vatovým tamponem, takže infekce může zůstat určitý čas nezpozorovaná.

Gonokoková infekce se může vyskytnout i v análním otvoru. V případě neřešení problému se gonokoky při neléčení mohou krevním oběhem přenést do srdce, kloubů a mozkových blan.

Kapavka během těhotenství

V případě kapavky během gravidity se nemusíte obávat. Antibiotika, která se používají na léčbu nekomplikované kapavky, mohou brát i těhotné pacientky. Nebezpečí pro plod spočívá především v infekci spojivkového vaku při porodu, kdysi časté příčiny slepoty. Předchází se tomu aplikací antibiotických očních kapek novorozenci, které jsou prevencí před nakažením. Podle toho, ve které fázi těhotenství kapavka probíhá, může vyvolat potrat nebo předčasný porod.

Prevence

Při všech onemocněních, a to nejen těch pohlavních, je samozřejmě prevence a předcházení rizikovému chování. Pokud nechcete „chytit“ kapavku, držte se těchto tipů:

zajímejte se o zdravotní stav svého partnera,
nebuďte promiskuitní a nestřídejte často sexuální partnery,
vždy používejte prezervativ.

Proti kapavce neexistuje žádné očkování nebo další opatření, která by vás před kapavkou ochránila. Neplatí ani to, že když ji jednou překonáte, tak ji už nedostanete. Z toho důvodu se držte výše uvedených opatření.

Léčba kapavky

Při jakémkoliv podezření na přítomnost nemoci, hlavně v souvislosti s rizikovým pohlavním stykem a náhodnou známostí bez použití kondomu, či v souvislosti s partnerskou nevěrou, je potřebné ihned vyhledat odborného lékaře, dermatovenerologa. Návštěva u dermatovenerologa je možná i bez nutnosti předchozího doporučení praktického lékaře. Kapavku musí lékař ze zákona nahlásit místní hygienické stanici. Následně vyhledává všechny možné osoby, které se dostaly do sexuálního kontaktu s postiženou osobou v období posledního měsíce. Do stanovení diagnózy se postižený musí vyhnout pohlavnímu styku. Podcenění příznaků nebo pokusy o samoléčbu mohou situaci později zdravotně jen komplikovat a napomáhat šíření infekce.

V posledním období stoupá odolnost bakterie vůči penicilínu, který byl dlouhé období jedním z nejúčinnějších léků na kapavku. Důležitou součástí diagnostiky je odběr biologického materiálu, nejčastěji výtěr výtoku z močové trubice nebo krčku dělohy, které se provádí v mikrobiologických ústavech. Během těchto testů se určuje citlivost bakterie na jednotlivé druhy antibiotik. Lékař následně začne terapii tím nejvhodnějším lékem. Nejčastěji se podává:

Ceftriaxon je antibiotikum z řady cefalosporinů 3. generace, aplikuje se injekčně do svalu jako tzv. jednorázová megadávka.
Doxycyklin představuje širokospektrální antibiotikum. Užívá se ve formě tablet během období 7 až 10 dní, a to 2krát denně. Lék se užívá i při souběžné infekci, např. chlamydiemi. V případě slabé účinnosti antibiotik lékař zvolí vhodnější preparát z jiné skupiny antibiotik.
Intravenózní podávání antibiotik – ambulantní léčba a hospitalizace je nutná u žen, v případě kterých se infekce rozšířila na vejcovody nebo vaječníky.

Léčte i partnera

Vaším vyléčením se nic nekončí. Důležité je identifikovat sexuálního partnera, od kterého jste se mohli nakazit. Jde o člověka nebo partnery, s nimiž jste měli pohlavní styk až dva měsíce zpět, než se objevily problémy. Uvažovat je nutné i nad osobami, které se mohly nakazit během tohoto období od vás. Zamyslete se také nad tím, zda se gonokoky nemohly dostat análním nebo orálním stykem do análního otvoru a hltanu. Testování na syfilis a další pohlavní nemoci se „pro jistotu“ provádí nejen u vás, ale i u vašeho partnera.

Období po léčbe

Po léčbě se dělají kontrolní odběry, a to i v případě, když nepociťujete žádné problémy. Lékař musí ověřit, zda terapie zabrala. Testuje se po 3 měsících od ukončení léčby. Pokud jste měli komplikovaný průběh onemocnění, lékař se může rozhodnout pro testy i dříve. Test se skládá z odběru krve, kde se zjišťuje také výskyt dalších pohlavních onemocnění jako syfilis či HIV. Termín odběrů určuje lékař, infekce je totiž detekovatelná až po určitém čase od nakažení. Např. u HIV je nejvyšší spolehlivost zachycení viru až 3 měsíce po nakažení.

Kapavku v žádném případě nelze podceňovat. Její neléčení a neřešení stavu se může zkomplikovat a rozšířit do blízkých orgánů pohlavního systému, které mohou navždy postihnout a způsobit např. slepotu.