Aids

Mikuláš Popovič léčba AIDS virolog tabletky na zlepšení erekce

Profesor Mikuláš Popovič je Slovák, který se narodil na Podkarpatské Rusi někdejšího Československa. Vystudoval v Bratislavě medicínu a v 80. letech získal stipendium na studium v USA, kam také emigroval. Přesto zůstal v kontaktu s rodnou zemí a stal se zahraničním členem Učené společnosti České republiky.

Jeho první objev dokázal zodpovědnost lidského retroviru za vznik leukémie dospělých T-buněk (bílé krvinky ze skupiny lymfocytů). Od tohoto zjištění vedla cesta k určení retrovirového původce onemocnění AIDS. Prof. Popovič jako první prokázal podmínky, za kterých se HIV může šířit. Toto zjištění bylo využité pro sestavení prvního diagnostického testu pro HIV infekci.

V krátkém období byl zavedený v USA, aby zabránil tomu nejhoršímu šíření HIV infekce v důsledku krevních infuzí. Prof. Popovič zanechal za sebou množství objevů, které se zaměřují na zkoumání HIV, a dodnes se této problematice věnuje.

Už v roce 1985 byla dostupná detekce protilátek proti viru HIV. V roce 1987 byl do praxe zavedený první lék proti HIV – zidovudin. Skutečně účinná léčba byla dostupná až v roce 1996, kdy klinické studie potvrdily efektivitu vysokoaktivní antiretrovirové léčby (HAART – highly active antiretroviral therapy), která sestává z kombinace tří účinných léčiv. Dnes se častěji používá název kombinovaná antiretrovirová léčba (cART). V posledních letech byla do klinické praxe uvedené léčiva, která se podávají jedenkrát denně, přičemž na trhu jsou dostupné preparáty, které obsahují tři účinná léčiva v jedné tabletě – single tablet regimen (STR).

Původ viru hiv

Virus HIV patří do čeledi Retroviridae, do rodu Lentivirus. Vyskytuje se ve dvou geneticky odlišných typech označovaných jako HIV-1 a HIV-2. Oba viry jsou patogenní pouze pro člověka.

HIV-1 je známých více subtypů, označené jsou v alfabetickém pořadí. Mají převážně epidemiologický a regionální význam. Jde o pandemický typ, který je zároveň považovaný za původce globální pandemie HIV/AIDS.
HIV-2 je geograficky omezený na západoafrické pobřeží, jinde se vyskytuje zřídka.

Kde vznikl HIV?

Co je HIV/AIDS?

Zkratka HIV vznikla z anglického názvu Human Immunodeficiency Virus a představuje virus nedostatku lidské imunity, který napadá imunitní systém a snižuje tak obranyschopnost člověka vůči onemocněním.

TABLETKY NA ZLEPŠENÍ EREKCE

Virus napadá v organismu skupinu bílých krvinek – T lymfocyty, v nichž se množí, později je i zabíjí a snižuje tak jejich počet v těle napadeného člověka. Výrazný pokles počtu bílých krvinek, které hrají důležitou roli v obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity a rozvíjí se v onemocnění AIDS. Oslabený imunitní systém následně snáze podlehne jiným onemocněním, bakteriím a virům.

Příznaky onemocnění

První příznaky HIV infekce jsou lehce zaměnitelné s chřipkovým onemocněním a objevují se 2 až 4 týdny po infikování. Avšak člověk nakažený virem HIV nemusí mít i několik roků vůbec žádné zdravotní problémy. Tomuto období se říká bezpříznakové nosičství viru HIV. V tomto období však nakažený člověk může přenést infekci na další osoby. Nadále vypadá a cítí se být zdravý a nikdo z jeho okolí na něm nic nepoznává. Až při laboratorním vyšetření na přítomnost HIV protilátek je u testovaného zjištěný pozitivní nález.

Akutní HIV

Akutní HIV infekce se objeví obvykle 2 až 4 týdny po nákaze u přibližně 70 % osob, což souvisí s rozšířením viru v organismu. Má charakter chřipkových příznaků, které doprovází i zduření lymfatických uzlin. Do dvou týdnů tyto příznaky ustoupí. Chřipku má však průměrný člověk dvakrát za rok a podobné příznaky se mohou objevit i u některých jiných nemocí. Proto tyto příznaky nemohou určit, zda se člověk skutečně nakazil virem HIV. Jediným spolehlivým způsobem, jak zjistit svůj HIV status, je testování. Testy na protilátky HIV realizované v tomto stádiu nepotvrdí infekci, protože organismus protilátky ještě nemá vytvořené. Tato situace se popisuje i jako „falešně negativní“ výsledek. Je třeba počkat minimálně 12 týdnů od rizikového jednání.

Hrozba jménem reinfekce

Jak se hiv přenáší

Existuje mnoho mýtů kolem přenosu HIV, proto v této části se je budeme snažit relevantně zkompletizovat. Virus HIV se přenáší přímým kontaktem s infikovanými tělesnými tekutinami.

V průběhu invazivních chirurgických zákroků mohou zdravotníci přijít do styku s následujícími tělesnými tekutinami, které obsahují signifikantní množství HIV:

amniová tekutina,
kloubová synoviální tekutina,
cerebrospinální mok.

HIV není přítomné v:

potu,
moči a stolici,
zvratcích.

HIV se nemůže přenést:

Při běžném společenském styku – například podáním ruky, společným pobytem v místnosti.
Při bydlení ve společné domácnosti. Nikdy nebyli infikovaní členové domácnosti, kteří s HIV pozitivním bydleli (pokud s ním neměli pohlavní styk nebo neužívali drogy).
Při používání WC, sprchy, bazénu nebo sauny.
Společným používáním kuchyňského nádobí.
Bodnutím hmyzem (komáři, klíště, mouchy).
Polibkem – sliny HIV pozitivního sice mohou obsahovat virus, ale ve velmi malém množství. Navíc ve slinách jsou obsažené látky, které virus ničí.
Sexuálními praktikami, které lze označit z hlediska možností přenosu HIV jako nerizikové (petting, objímání, mazlení nebo dráždění pohlavních orgánů rukou partnera či partnerky bez kontaktu s jeho spermatem či s poševním sekretem).

Jak se virus hiv přenáší?

Pohlavním stykem

Jakýkoliv nechráněný sexuální styk s osobou, jejíž zdravotní stav není známý, je rizikový. Vysoce riziková je každá kondomem nechráněná soulož do pochvy nebo konečníku. Anální styk je z hlediska přenosu HIV rizikovější než klasický styk. Při nechráněném pohlavním styku jsou infekcí ohrožení oba partneři. Při lesbickém vztahu je pravděpodobnost přenosu infekce HIV minimální – zvyšuje se zejména v případě společného používání sexuálních pomůcek a při nedostatečné hygieně.

Při orálním sexu je riziko infekce HIV nižší, ale zvyšuje se při kontaktu úst s ejakulátem nebo s poševním sekretem. Ve vyšším riziku infekce je aktivní partner. Při líbání je přenos HIV nepravděpodobný. Proto se líbání neřadí mezi rizikové aktivity. V případě chráněného sexuálního styku jsou oba partneři dostatečně chráněni před přenosem HIV, samozřejmě za předpokladu, že byl kondom správně použitý.

Krví a krevními deriváty

Dárcovstvím krve je možnost přenosu HIV krví a krevními deriváty velmi nízká. V Česku se používají vysoce citlivé diagnostické soupravy a technologie na testování krve při výběru dárců, které patří mezi nejmodernější na světě. Při drobných poraněních je nebezpečí nákazy virem HIV od infikovaného člověka málo pravděpodobné, protože by muselo dojít k přímému kontaktu dvou krvácejících ran.

Zvláštní skupinu lidí představují uživatelé drog, kteří aplikují drogy vnitrožilně. Pokud používají společné jehly, stříkačky i roztok drogy, jsou ohrožení přenosem HIV. V případě poranění se pohozenou injekční stříkačkou je riziko přenosu HIV nízké, protože virus na vzduchu rychle hyne. Mnohem vyšší je však riziko přenosu hepatitid typu A, B a C.

Rizikové jsou také zákroky jako tetování, piercing, propichování uší a akupunktura. Z toho důvodu mohou podobné zákroky provádět jen lidé s platnou licencí, kteří dodržují hygienické zásady.

Z matky na plod

K přenosu infekce HIV z matky na dítě může dojít během těhotenství, během porodu nebo při kojení. Nejčastěji je to však během porodu. V současnosti díky kombinované terapii, která se podává budoucím maminkám během těhotenství a novorozencům šest týdnů po porodu, se přenos infekce HIV z matky na dítě daří úspěšně snižovat. HIV pozitivním matkám se po porodu nedoporučuje kojit svoje dítě.

Průběh hiv

Průběh infekce HIV se nejčastěji dělí do 4 stádií a čas mezi jednotlivými stádii je individuální. Také není možné očekávat, že u každého bude průběh infekce probíhat podle popisu. Následující popis přibližuje průběh infekce HIV až po onemocnění AIDS.

1. primární/akutní infekce a sérokonverze

V prvním týdnu až dvou se virus HIV snaží dostat do vnitřku buněk našeho imunitního systému. Organismus si vytváří protilátky proti HIV, aby mohl proti viru bojovat – tento proces se nazývá sérokonverze, což trvá přibližně 6–12 týdnů.

Během tohoto období si někteří lidé ničeho neobvyklého nevšimnou. Asi 70 % zažívá nespecifické příznaky podobné chřipce. Někteří z nich navštíví lékaře, ale tyto příznaky ještě nevedou k podezření na HIV infekci a ani testy na protilátky HIV realizované v tomto stádiu nepotvrdí infekci. Je třeba počkat minimálně 12 týdnů od rizikového jednání.

2. asymptomatické, nebo bezpříznakové stádium

Trvá několik roků a je typické právě tím, že se u nakaženého neobjevují větší příznaky, jedině s výjimkou zduřených lymfatických uzlin. Pocit zdraví však naznačuje ticho před bouří. Virus HIV je velmi aktivní, snaží se dostat do většiny lidských buněk, neustále se rozmnožuje a proniká stále dál a dál. Většinou toto období trvá přibližně 8 až 10 roků. U některých může virus HIV postupovat mnohem pomaleji, u jiných bohužel rychleji.

Lidé, kteří o svém HIV statusu vědí, jsou v lékařské péči, která sleduje počet CD4 lymfocytů a virovou zátěž. Tyto dva údaje jsou důležité při určení postupu infekce. Včasná diagnostika infekce HIV a účinná léčba umožňuje lidem žijícím s HIV převzít kontrolu nad infekcí ještě před tím, než se objeví příznaky infekce HIV. Pokud je léčba úspěšná, infekce ani nepostoupí do dalšího stádia.

3. symptomatické, nebo příznakové stádium

V tomto stádiu je imunitní systém dlouhodobě vystavený viru HIV. Nakažení začínají pociťovat první příznaky infekce HIV, jako únava, noční pocení, úbytek na váze, herpesové onemocnění apod. Toto stádium může trvat různě dlouho a ovlivňuje ho mnoho faktorů. Průměrná doba trvání příznakového stádia je 5 až 7 roků.

Jak nemoc postupuje, příznaky nabývají na intenzitě a imunitní systém začíná být stále vážněji poškozený. Začínají se projevovat tzv. oportunní (přidružené) infekce. Oportunní (přidružené) infekce jsou infekce, které člověk nakažený HIV se svojí oslabenou imunitou překonává s velkými těžkostmi.

AIDS nastává v momentu, když je imunitní systém už vážně poškozený dlouhodobým působením a množením viru HIV v krvi. Toto stádium se diagnostikuje na základě několika kritérií.

velmi nízký počet CD4 lymfocytů (méně než 200 v 1 mm3 krvi)
dlouhodobě vysoké hodnoty virové zátěže
přítomnost jedné nebo více oportunních infekcí

Ve stádiu AIDS je imunitní systém těžce poškozený a mezi průvodní znaky propuknutí stádia AIDS patří také ztráta hmotnosti, mozkové tumory a jiné zdravotní těžkosti.

Individuální průběh

Léčení AIDS

I ve stádiu AIDS je možné se úspěšně léčit. Diagnóza AIDS nezbytně neznamená smrt. Pro mnoho lidí i v tomto stádiu začetí antiretrovirální léčby přináší užitek ve zlepšení kvality a délky života, dokonce i v případě přítomnosti AIDS definujícího onemocnění. Někteří lidé měli přidruženou nemoc, na základě které jim byl diagnostikovaný AIDS, podařilo se jim z této nemoci uzdravit, a dokonce celé desetiletí žili s HIV bez zdravotních těžkostí.

Prevence

Existuje několik kroků, jak můžete předcházet získání viru HIV.

Bezpečný sex s použitím kondomu.
Vzájemné poznání zdravotního stavu partnerů.
Věrnost – mít jednoho stálého sexuálního partnera.
Vyhýbat se společnému užívání hygienických potřeb jako žiletky, stejně jako nedostatečně sterilizovaným (tetování, propichování uší apod.).
Když už jste závislí na užívání drog, mějte vždy jen svoji jehlu, stříkačku a roztok drogy.

HIV/AIDS v Česku

Česká republika se zařazuje mezi země s téměř nejnižší incidencí HIV infekce v Evropské unii. V posledních letech však začaly přibývat nově diagnostikované případy HIV a narůstá i množství lidí žijících s HIV. K přenosu HIV dochází až z 90 % prostřednictvím pohlavního styku. Více než tři čtvrtiny diagnostikovaných tvoří muži.

Od počátku monitorování infekce v roce 1985 až do 31. 10. 2017 bylo diagnostikovaných celkově 961 případů infekce virem HIV. U 104 osob došla infekce HIV až do stádia AIDS. Doposud ve stádiu AIDS zemřelo 49 lidí.

Největší výskyt HIV je mezi muži majícími sex s muži. Homosexuálním stykem došlo k přenosu infekce ve 64 % případů, heterosexuálním stykem v 21 % a injekčním užíváním drog v 2 % případů. V jednom případě došlo k přenosu transfúzí krve a při 11 % případů nebylo možné cestu přenosu určit.

V případě jakýchkoliv podezření absolvujte raději test a vyšetření u lékaře. Ačkoli se za poslední roky významně zlepšila účinnost léčby AIDS, jde o nemoc s vážnými komplikacemi, včetně nádorů. Čím je diagnostika rychlejší, tím menší jsou následky onemocnění.